Žít ve ve vzájemné ignoraci..

5. září 2011 v 19:59 | Sweet breeze |  výseky ze života
Nejdřív jsem vám chtěla strašně moc poděkovat, vaše komentáře mě strašně těší, drží nad vodou a jsem strašně ráda, že je čtete, i když jsou takhle dlouhý - Nikomu jinýmu nepatří tak velký díky jako vám!
Ani nevíte, jakou strašnou radost mi děláte, když komentujete, soucítíte, přeje te mi štěstí a nemyslíte si o mě, že jsem nějaká naivní pubertální blbka. Ještě jednou díky..

Žít ve vzájemné ignoraci není nic pro mě, když si ale vzpomenu, tak dohánět potom ten deficit, je pak o to krásnější...

Vždycky to bylo krásný, ať už deficit byl dohánět fyziciky nebo jentak přes sms...

Dneska fakt v rychlosti a ne proto, že jsem řekla, že budu psát stručně, jasně a výstižně... to už mě opustilo, ale proto, že nějak nemám zase náladu - jak jinak.
Včera se ozval, napsali jsme si pár sms, sdělili jsme si, co jsme dělali, prohodili pár slov a popřáli si dobrou noc, protože si na mě vzpomněl když šel spát.. Tak nevim, jak to mám brát... Každopádně jsem byla ráda, že se ozval, co si budeme povídat

S politováním musim říct, že mě dneska zklamal a vytočil k nepříčetnosti, když slovala "Vy z toho naděláte" okomentoval kámošce status ve kterym si postěžovala, na obyčejný kluky, který to zkouší na každou, dokud se nějaká kráva nechytí.. což by nebylo ještě tak strašný, kdybych to neokomentovala - konstatuji, že dřív jak on slovama "to jsi vychytala.. občas o takový variantě taky přemejšlim"

Všichni mi řikaj, že mě má rád, já to z něj cejtim.. nikdy mi to ale neřekl, jak jsem už psala... a tohle? To mě spíš usvědčilo ve variantě horší ...

Jinak na mě zejtra myslete, čeká mě strašnej den, jdu na tu praxi, do hotelu, kde je to jak na vojně.. :/ Bojim se, stres a nervy jsou poslední dobou moje druhý já ..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti tady?

Ano
Ne

Komentáře

1 Fanciful Fanciful | Web | 5. září 2011 v 20:31 | Reagovat

Já si myslím, že svoje city jen neumí dát najevo, znám dost takových lidí, je to s nimi sice těžké, ale nakonec se s nimi domluvit dá. Musí se vědět, jak na ně.

2 Michelle Michelle | 5. září 2011 v 22:34 | Reagovat

kluci takoví jsou a my s tím nic nenaděláme. prostě z toho musí vyrůst... a to, že ti neřekl, že tě má rád neber tragicky. taky jsem zastáncem varianty, kdy radši lásku vyznávám svým chováním k danému člověku, než abych mu to pořád opakovala a chovala se, jako by byl opak pravdou. ;o)

3 Alisa Alisa | Web | 6. září 2011 v 10:45 | Reagovat

[2]: Niektorí nevyrastú nikdy . To je na tom najhoršie . Niektorí ti vedia povedať veci na rovinu a iný kľučkujú a aj tak s nich nedostaneš nič o "pocitoch" . Asi ani nezáleží na veku .

4 Vittoria Vittoria | Web | 6. září 2011 v 17:27 | Reagovat

Ale z jeho chování jde poznat, že tě rád má... činy jsou věrohodnější než slova. Chápu, že obojí by bylo nejlepší.

5 Cady Cady | Web | 6. září 2011 v 22:08 | Reagovat

zdržím se komentáře protože tohle se mi stalo taky a ne, žádný happy end se nekonal.

6 WaclawK WaclawK | E-mail | 17. ledna 2017 v 17:06 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na sweet-breeze.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama