Co si asi myslí toaleťák před a potom, co si s nim vytřeme prd*l

15. srpna 2011 v 15:02 | Sweet breeze |  Na téma
Zdravim ..
Nemohla jsem se celý týden dočkat na nový téma a když jsem viděla "Toaleťák" zrovna nadšená jsem nebyla. Nevim proč, "Návrat do reality" mi přišel lepší. Radši píšu něco, co připomíná příběh než úvahu, návod či něco podobnýho, ale pak mě něco napadlo. Vzpomněla jsem si, jak jsme na základní škole psali sloh tim způsobem, že jsme si měli vybrat jednu věc a vyprávět její příběh, ale tak, že jsme se do toho předměnu měli vžít a představovat si, že jsme ony. Docela lahoda si sama sebe představovat jako toaletní papír, ale což - aspoň to zkusim, stejně z toho vyjde nějaká srač*a a to ten toaleťák bude na místě!

...Lidé si myslí, že jsme něco samozřejméno, přitom jsme docela nový "vynález", taky by se mohlo stát, že by se museli utírat vlnou jako Vikingové, houbou jako starověký římané nebo krajkou jako francouzský král...
A teď hezky od začátku
Pamatuji se, že si mě koupila jedna malá holčička, to jsem se ještě měl, byl jsem luxusní linkovaný sešit formátu A4, když jednoho dne mě vzala do ruky, zmačkala a vyhodila. Pamatuju si ten let, pak už nic. Probral jsem se až kdesi, kde nás takových bylo spousta. Od kamaráda vedle jsem se dozvěděl, že jsme v recyklaci. Nejdřív jsem nevěděl o co šlo, takže mi to musel vysvětlit...V tom nás vzali a začali dávat na jezdící pásy, odkud jsme padali do rozvlákňovače, přirovnal bych to k něčemu podobnýmu jako k automatický pračce. Tam jsme se asi 10 minut točili ve vlažný vodě až z nás byla úplná kaše.
Pak jsme cejtili, jak na nás tlačí vzduch a slepuje z nás inkoust, pak jsme přišli několika válci, byl to strašný pocit, vším jsme projížděli a ono to tak moc bolelo, ždímalo to z nás vodu co to šlo. Rotační nože nás opět rozmnělnily a my jsme byli připravení na bělení. Byli jsme zase na kaši. V této podobě nás rozložili na pás, který probíhá sušičkou. Pak nás všechny zatočili do jedný obří 75ti kilometrový role a tiskli na nás vzory. Pak jsme my, dvě role putovali do rotačky, kde jsme byly spojeny k sobě a tak jsem vznikl já - dvouvrstvý toaletní papír. Mé výroby však nebyl konec, nejdříve jsem byl namotán na velkou kartonovou trubici, pak nás vcuclo cosi, čemu nevim jak se přesně říká, můj konec odvlál, cosi bílého a lepkavého ho potřelo, myslim, že se tomu řiká lepidlo.. a on se znovu přilepil. Pak musíme absolvovat další fázi přípravy, celou tu velkou roli rozřeže pila na 16 kousků, což znamená, že z jedný role jsme 4, tak jsem přišel o pár kamarádů. Pak nás totiž zabalili do průhledný folie a kamsi hodili. Odtud pro nás přijelo auto a odvezlo někam, kde byla strašná tma. Přišel jakýsi člověk, vzal nás na jakýsi vozítko a odvezl do oddělení hygienických potřeb někde v tescu, co jsem tak stačil zahlídnout a vyskládal nás tam do bílých regálů. Po pár hodinách válení se tam jsem zahlídl stín, lidé! Věděl jsem, že bude zle a že dopadnu přestě tak jako minule, akorát jsem si řikal, co budu dalšího..Knížka? Slovník? ... to bych mohl vydržet dýl, ufff nešáhli po mně, ale po tom vedle mně, to už jsem ale věděl, že příště přijdu na řadu. Netrvalo to moc dlouho a už jsem byl taky v košíku, pak hozen na pás, hozen do tašky a pak do kufru auta, kde byla zase tma. Musim vám říct, že se mi dýchalo hodně špatně, ještě když se na mě z jedný strany lepila vysočina a z druhý nízkotučný sýr.
Když mě vyndali a rozbalili, hned jsem se cítil líp. Dali mě na takovou věcičku, aby si mě mohli lépe namotat nebo nevim proč. Bylo to tam docela příjemný, až jednoho dne přišla holčička, sedla si vedle mě na záchod a já slyšel potok, v tom mě vzala zmačkala do kuličky - nebudu vám ani povídat jak to bolelo a kamsi mě vložila - bylo to mokrý a já jsem cejtil jak se část ze mě rozpouští v tom mě hodila do záchoda a spláchla. Takhle to probíhalo dva dny, když už mě na roli byl jen kousek, tak na poslední použítí. Přišel táta domu, přistoupil k záchodu, stáhul kalhoty (Páni, ten se nemusel za nic stydět) a sednul, to jsem u něj ještě nezažil, vzal si mě k sobě a já jsem koukal na jeho.. a přemejšlel jsem, co se mnou chce dělat, nakonec mě opravdu vzal a smotal mě z kartonové trubice a já jsem věděl, že tím je konec! Najednou jsem ucejtil strašnej smrad, bylo to něco... odpornýho! A já věděl, že to bude horší zážitek, než ty předešlí. Trochu se nadzdvihl a já jsem se přibližoval k takový věci, vypadalo to jako tunel, akorát to bylo kluzký a hrozně to smrdělo, dotklo se mě to, padnul jsem do záchodu ke zbytku a byl jsem spáchnut - pomalu jsem se rozpouštěl až jsem se rozpustil. Nemáme to v životě lehký, ale kdo jo?

Taková fakt kravina :D Někdy se divim, co fakt dokážu napsat! :D No nic..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti tady?

Ano
Ne

Komentáře

1 abnormal-life abnormal-life | Web | 15. srpna 2011 v 15:47 | Reagovat

kravina ale srandovní:D. Jinak super příběh:D

2 Infinity Infinity | Web | 15. srpna 2011 v 16:31 | Reagovat

Tak třeba se ozve, vůbec jsi mě tím komentářem nezatezovala a doufám i za tebe, že ti napíše. ;)
A ten příběh o toaleťáku je originální a moc vtipný. :D dobrá práce :D :)

3 Mary-Ane Mary-Ane | Web | 15. srpna 2011 v 18:50 | Reagovat

Pěkné téma týdne:)

4 Gauri Gauri | Web | 16. srpna 2011 v 13:02 | Reagovat

Chudák toaleťák!!! :-D Jinak, já na toto téma týdne asi nic nenapíšu, nic mě nenapadá. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama