Rozhodnutí, které uděláj je vždy většinou to horší, bez ohledu na to jestli je správné nebo ne

25. července 2011 v 16:21 | Sweet breeze |  výseky ze života
...Je hrozné zklamat někoho jiného, co ale horší je zklamat samu sebe.


Myslím, že citát mluví za vše.
Nevim, jak začít, ale jediný co vim, že se z toho potřebuju vypsat. Nebudu vám psát přesně co se stalo nebo nestalo, protože to je na dlouho a ani to asi nemá cenu. Zklamete někoho, jen proto, že učiníte blbý rozhodnutí, on má parádní argumenty a protože vám na tom člověku hodně záleží bez ohledu jak dlouho ho znáte, tak tim zklamete i sami sebe. Celou noc se převalujete a máte přerušovaný spánek, po cestě domu, která trvá hodinu máte pocit, že nejdete domu, ale že přeplouváte svět skrz na skrz, koukáte z okýnka ven s bezduchym výrazem na tváři a přemýšlíte, a ikdyž se snaží, aby to vypadalo, že je všechno v pořádku, tak vy víte, že neni. Je to jiné a bude to jiné a vy nevíte, kdy a kde se to zlomí do takového stádia, že to stejný bude. Jestli takové stádium vůbec existuje...
Řiká se ale že všechno zlý je pro něco dobrý, proto vim, že takhle už se v životě nerozhodnu, když takovu šanci budu ještě někdy mít.
Člověk, s kterým si propíšete dny a noci, nemilujete ho, jste si jisti, že se vám nelíbí, ale když koukne tim pohledem se kterym se na vás nikdy takhle nepodíval na jinou, tak žárlíte, když napíše sms, tak máte radost, když nenapíše, tak jste smutní a když se podíváte na něj nebo na jeho fotky, tak nechcete spustit oči, když ho máte u sebe, tak ho nechcete opustit. Člověk, který je tak zvláštní a tak jiný jako všichni ostatní. To je on.. A vy si toho ani trochu nevážíte, neni sice váš, ale víte, že váš by mohl být, kdyby jste nepromarnila šanci.
Co to je? Je to vážně LÁSKA?
Vždycky, když vám napsal sms brzo ráno, tak vás to nevzbudilo, ale přes dnešní noc, i přes vypnutý vyzvánění a přes haldu polštářů vás probudilo vrnění mobilu a když vám přišla v půl šestý ráno sms, že ještě nešel spát, což v jeho případě znamená, že se opil, ať nespíte a přijedete. A vy máte chuť si sbalit všechny věci bez ohledu kolik je, ale nemůžete, protože se rozhlídnete po pokoji a zjistíte, že nejste doma ale spíte u své kamarádky, teď jde o to, jestli se dá říct kamarádka. Ležíte na zádech a půl hodiny bez pohnutí a mrknutí koukáte do stropu a přemýšlíte až únavou usnete, s tim, že se každou chvíli budíte, bohužel už ne proto, že napsal, ale proto, že víte, že jste na sebe tak hrozně naštvaní.
Už jsem to tu trochu zmínila, příčinou toho všeho je moje kamarádka, kterou máte strašně moc rádi, takže jí nechcete dávat nic za vinu, protože jste se tak rozhodli vy a už nikoho nezajímá, jestli to bylo pod nějakým nátlakem nebo ne. Některý lidi se daj snadno ovládat a vy víte, že po týhle zkušenosti už se nenecháte. Celý večer do vás šije, až začnete mít strach, celý dopoledne a odpoledne je s ní bezvadný, ale vy se musíte rozhodnout, tak se vás zase snaží trochu dostat. Né že by vám nepřála štěstí, ale nechce si připustit, že jste lepší jak ona a že něco máte dřív jak ona. Moc dobře víte o co jí šlo, ale máte jí tak rádi, že jí to nedokážete dát za vinu. Asi jste naivní ... a ještě jí pomáháte.
JE TO PŘÁTELSTVÍ?

Asi jste z toho moc nepochopili, ale hlavní je, že to chápu já sama a tak trochu jsem se z toho vypsala a nemusim to dusit v sobě, protože nemám náladu to nikomu zrovna takhle krátce po tom řikat.
Za pár dní odlítám, takže si vyčistim hlavu od všeho tohodle a doufám, že to bude v pohodě, pak se uvidí a ještě se omluvám za tento "článek/výkřik do tmy"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 2:09 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama